Fascinující historie tkalcovství v České republice
Na konci Rakousko-Uherska stály na území pozdějšího Československa tři čtvrtiny až devět desetin textilních strojů celé monarchie.1 Dnes přežívá jen hrstka tradičních tkalcoven. Jak k tak dramatickému obratu vůbec došlo?
Cechy, sukno a první dálkový obchod
Řemeslníci se sdružují do cechů. V Jihlavě měli soukeníci a plátenici vlastní cechovní statuty už v polovině 14. století2 a koncem 16. století čítal jihlavský soukenický cech kolem 600 mistrů.3
Ne všechna surovina ale rostla doma. Bavlnu přiváželi do českých zemí uherští obchodníci z Benátek a Janova, kam ji dopravovaly lodě ze Sýrie, Kypru a Indie.4 A v 16. století přesouvali norimberští obchodníci a augsburští Fuggerové výrobu plátna ze Švábska a Frank dál na východ — do Čech a Slezska, kde byla práce levnější.5
Bavlna k nám, plátno od nás
Hranice jsou jen orientační: Čechy, Morava, Slezsko a obě Lužice, které Koruna ztratila roku 1635.17
Plátno pro zámoří
V 17. století začíná do českých zemí proudit obchodní kapitál z Anglie. Angličtí a holandští kupci skupují středoevropské plátno a vyvážejí ho přes Hamburk a španělské či portugalské přístavy do kolonií.4
Tká se doma. V takzvaném nákladnickém systému podnikatel zajišťuje materiál a prodej, samotnou výrobu ale dělají tkalci ve svých domech. Mezi nimi a podnikatelem stojí faktoři, kteří tkalce zásobují materiálem a hotové zboží od nich vykupují.4
Jak fungoval nákladnický systém — klikněte na jednotlivé kroky
Lužice už v té době patřily Sasku, Slezsko ještě Koruně — většinu z něj ztratila až v letech 1742–1744.17
Jak to vypadalo v praxi, ukazuje anglický obchodník Robert Allison. Roku 1713 založil v Rumburku rozptýlenou manufakturu, podřídil si místní tkalce a přes faktory skupoval plátno i ze Šluknova, Chřibské, Jablonného či Jiřetína. Do jeho smrti v roce 1724 se z manufaktury vyvezlo do zahraničí 157 124 kusů plátna.4
Tkalcovské stavy v Rumburku
30stavů
Jeden symbol = 10 stavů. Za 11 let Allisonova působení přibylo v Rumburku 550 stavů.4
Stroje mění vše
Mechanizace začíná v bavlnářství. Nejdřív se prosadí u předení, tkaní ještě dlouho zůstává levné domácí práci — mechanické tkaní se naplno rozšíří až ve druhé polovině 19. století.4
Milníky — klikněte na rok
Odkud přicházela bavlna zpracovaná v českých zemích (1844)
Americká bavlna se dovážela po Labi, což usnadnilo rozvoj bavlnářství hlavně v severních Čechách.4
Na Moravě se centrem vlnařství stává Brno, kterému textilní průmysl vynesl přezdívku „moravský Manchester“. Jeho tradice sahá do druhé poloviny 18. století.6
Zlatý věk
Textilní výroba se naplno přesouvá do továren. V roce 1902 bylo jen v Čechách 7 446 textilních továren, ve kterých pracovalo téměř 179 tisíc lidí.7
Tipněte si
Jaký podíl všech bavlnářských vřeten Rakousko-Uherska stál na území pozdějšího Československa?
Republika a znárodnění
Nové Československo převzalo zhruba 70–80 % průmyslu celého Rakousko-Uherska. Jeho růst zlomila až světová hospodářská krize, která vypukla v roce 1929.8
Po válce přichází znárodnění. Dekret prezidenta republiky z 24. října 1945 převedl na stát mimo jiné bavlnářské přádelny s více než 400 a tkalcovny s více než 500 zaměstnanci.9 Ze znárodněných továren vznikají velké národní podniky:
Čtyři národní podniky v Československu — klikněte a zjistěte víc
Zánik velkovýroby, přežití řemesla
Po roce 1989 přichází privatizace a otevřený trh. Slezan skončil v úpadku v roce 2008 kvůli silné konkurenci hlavně asijských dovozců,14 Jitex už v roce 2010 hlavně pronajímal své prostory asi padesáti menším firmám.13
Lidé v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu
Každá tečka představuje stejný počet lidí. V roce 2017 pracovala v odvětví zhruba desetina lidí oproti roku 1921.15
A malé rodinné provozovny, které nepotřebovaly plán ani kvóty — jen dobré stroje a poctivou práci.
Jednou z nich jsme i my · tkáme od roku 1998Zdroje
- WESSELY, Kurt. Stellung und Bedeutung der böhmisch-mährischen Industrie im XX. Jahrhundert. Bohemia, 1961, roč. 2, s. 223. bohemia-online.de
- KRZENCK, Thomas. Iglau/Jihlava. In: Online-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa. Univerzita Oldenburg, 2023. ome-lexikon.uni-oldenburg.de
- Dějiny Jihlavy. In: Wikipedie (podle publikace Historie a současnost podnikání na Jihlavsku, s. 53–54). cs.wikipedia.org
- VAŠÍČKOVÁ, Anna. Krásná Lípa v kontextu vývoje textilního průmyslu (19. a 20. století). Bakalářská práce. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2017, s. 27–32. dspace.cuni.cz
- WEBER, Klaus. Linen, Silver, Slaves, and Coffee: A Spatial Approach to Central Europe's Entanglements with the Atlantic Economy. Culture & History Digital Journal, 2015, roč. 4, č. 2, e020. doi.org/10.3989/chdj.2015.020
- Moravská galerie v Brně. Brno – moravský Manchester. 250 let metropole textilního průmyslu [výstava, 2014–2015]. moravska-galerie.cz
- PEROUTKA, František. The Trade of Bohemia. In: Bohemian Section at the Austrian Exhibition, Earl's Court London 1906. en.wikisource.org
- LEHEČKA, Jaroslav. Československý meziválečný průmysl očima statistika. Statistika&My, Český statistický úřad, 6. 5. 2024. statistikaamy.csu.gov.cz
- Dekret presidenta republiky ze dne 24. října 1945 o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, č. 100/1945 Sb., § 1 odst. 1 bod 20–24. zakonyprolidi.cz
- Veba. In: Wikipedie. cs.wikipedia.org
- Soud povolil textilce Veba Broumov reorganizaci. Dluží přes 800 milionů. iROZHLAS, 10. 7. 2018. irozhlas.cz
- HEDVA ČESKÝ BROKÁT. Historie. hedvaceskybrokat.cz
- Jitex. In: Wikipedie. cs.wikipedia.org
- Slezan. In: Wikipedie. cs.wikipedia.org
- ORTOVÁ, Marta. Průmysl tenkrát a dnes. Statistika&My, Český statistický úřad, 28. 2. 2020. statistikaamy.csu.gov.cz
- Obrázek: Die Groß-Industrie Österreichs, sv. 4 (1898), volné dílo. Wikimedia Commons
- Země Koruny české. In: Wikipedie. cs.wikipedia.org
Mapy: Natural Earth (volná data). Hranice historických zemí jsou jen přibližné a trasy na mapách schematické.